svislý (*svisný Heyd.) příd. 1. visící dolů, svěšený, spuštěný: s-é větve; volně s-é ruce (Jir.); s-é kníry; s-á ramena pokleslá; pták se s-mi křídly 2. svírající pravý úhel s vodorovnou rovinou; vertikální, kolmý 2: s. směr; s-á čára, rovina; s. žebřík; geom. s-á přímka svislice 1, vertikála; fyz. s-á síla působící ve směru svislém; miner. s-á osa vertikála; let. s. start letadla; zahr. s. kordón; tech. s-é obráběcí stroje s vřetenem ve svislé poloze; s-á frézka, vrtačka; s. soustruh; → přísl. svisle: ruce visí s. dolů; – padat s.; → podst. svislost, -i ž.