svlékati, ob. svlíkat ned. k svléci, svléknouti: s. šaty, sukni; svlékal si košili přes hlavu; pomalu svlékala rukavice; s. boty (řidč.) zouvat; – s. dítě z kabátku; počkám venku, abych se nemusel s. odkládat svrchní oděv; přen. expr. svlékali snědou krasavici pohledy (Nový); – s. prsteny s prstů; rak svléká krunýř; s. korálky ze šňůry; – s. z kůže; s. peřiny (op. povlékat); – expr. pomalu svléká ze sebe venkovský ráz; nechci vinu ze sebe s. (Hál.); – řidč. s. klády po svahu; ♦ s. z někoho poslední kabát, s. někoho z posledního kabátu obírat o poslední majetek; poněk. zast. přijít s. pana pátera (Rais) na konec mše, přen. vůbec pozdě; — svlékati se ned. k svléci se, svléknouti se: rak se svléká ○ předp. po-, vy-; → nás. svlékávati, ob. svlíkávat