synchronisace [-nyza-], synchronizace, -e ž. (z řec. zákl.) uvedení něj. činnosti v časovou jednotu, v časový soulad s jinou činností: tech. s. převodů; s. operací; elektr. s. kmitočtů; film. dodatečné spojování obrazového a zvukového snímku v náležité časové shodě; synchronisační, synchronizační příd.: s. zařízení