syrový příd. 1. zcela n. částečně nezpracovaný, neupravený, zvl. ne vařením: s-é maso; s-á zelenina; s-á strava; s-é dřevo nevyschlé; zast. s-é hedvábí (Havl.) surové; piv. s. slad vyklíčený ječmen před hvozděním, zelený slad 2. sychravý, vlhký: s-é chladno, počasí; s. vzduch 3. kniž. neprošlý vývojem; nekultivovaný, primitivní 2, nezkrášlený: tvrdší, syrovější život (Šal.); s-á skutečnost (K. Čap.) 4. zast. a nář. drsný 2, hrubý 2, surový 3: s. ryk v domě (Klicp.); jsi ty s. člověk (Preis.) †5. hloupý 1, tupý: on je s-é kůzlátko (Klicp.); — zpodst. *syrovo, -a s. syrovost: nepříjemné s. (Jir.); → přísl. syrově: ze zdí s. čpělo; syrovo: v místnosti bylo s.; → podst. syrovost, -i ž. syrovina 2