systematický [-ty-] příd. 1. vztahující se k systému; uspořádaný v systém: s. obraz něčeho; s. zřetel k něčemu; s. výzkum slovní zásoby; s. přehled, výklad; – s-é slovníky; s-á botanika, s-á zoologie zabývající se systémem rostlin, živočichů; knih. s. katalog podávající přehled knih na základě třídění věd 2. konaný (zprav. pravidelně) podle urč. systému, plánu; soustavný 1: s-á práce; s-é studium; s-á kontrola; přísně s. trénink 3. hovor. a publ. neustále se opakující; neustálý 1: s-é vyrušování; s-é útoky, očerňování; s-á sabotáž; → přísl. systematicky: s. třídit, vyložit; s. seřazená sbírka; – to se musí prohledat s.; postupovat s.; – hovor. ten žák s. vyrušuje; → podst. systematičnost, -i ž.