tíživý příd. k tížiti 1; tížící; těžce, nepříjemně doléhající; těžký 1, 6: t-é břemeno; – pojistné nesmí být t-é; t-á samota tísnivá; t-é myšlenky, obavy; t-é ticho skličující; ♦ vzít něco t-ého na svá bedra přijmout něj. těžký úkol; → přísl. tíživě: t. něco pociťovat; dolehlo to na ni t.; → podst. tíživost, -i ž.: t. úkolů; t. chvíle