títi, tnouti dok. (1. j. tnu, rozk. tni, min. ťal, tnul (ob.), ťala, trp. ťat, podst. tětí, tnutí, přech. min. ťav) kniž. (čím; do čeho; koho, 4. p.; ~; po kom) ostřím něj. předmětu seknout (ve význ. 1), a tím (něco, někoho) zasáhnout: t. sekerou (do stromu); ťala ho nožem; namířil a ťal; ťal po útočníkovi vší silou; ťal ho, přen. expr. ostře citelně ho (slovy) napadl; její slova ho ťala ranila; ♦ t. do živého dotknout se choulostivé stránky, jádra věci; tnout se ned. i dok. ob. expr. blamovat se ○ předp. na-, od-, pod (e)-, pro-, pře-, při-, roz-, s-, u-, v-, vy-, za-