túra (dř. ps. též toura), -y ž. (z fr.) 1. cesta 3, zprav. delší, namáhavá, nejč. pěší: podniknout pěší túru; třicetikilometrová hřebenová t.; vydat se na celodenní túru po horách 2. poněk. zast. ob. pracovní, provozní směna, v dopravě její úsek (cesta tam a zpět), doba určená k takové práci, turnus 1: mít po túře; doručovatel je právě na túře; přen. vzali to v jedné túře bez přestávky; expr. zlobí v jedné túře nepřetržitě 3. ob. expr. námaha, práce 4: to byla t. dostat se s kufry do vlaku; pěkná t. je čeká na poli 4. oddíl 1, část, úsek něčeho (zprav. tance): šestá t. čtverylky; tan. jedno otočení kolem osy; (ve společenských a figurálních tancích) taneční figura 5. motor. slang. otáčka