těžba, -y ž. (2. mn. -žeb) 1. dobývání rud, uhlí, nerostů ap.; čerpání z přírodního bohatství vůbec; těžení (ve význ. 1): t. uhlí, nafty, stříbra; plynulá, nehospodárná t.; horn. těžení, dobývání užitkového nerostu: hlubinná, povrchová t.; les. těžení dřeva a j. lesních produktů: hlavní t.; přidružená t. (např. těžení pryskyřice); mýtní t. 2. horn. doprava vytěženého užitkového nerostu na povrch: skipová t. 3. horn. množství vytěženého užitkového nerostu; les. množství vytěženého dřeva n. lesních produktů: denní, roční t.