těkati ned. 1. (kudy, kde) neklidně se pohybovat (chodit, běhat, létat ap.) bez cíle z místa na místo sem a tam; toulat se, potulovat se 1, bloudit 2: t. ulicemi, po lesích; t. z místa na místo; motýl těká z květu na květ (Staš.) přeletuje; přen. světla těkala po kopulích (Jes.) kmitala; úsměv těkal okolo úst (Svět.); temné myšlénky těkaly mozkem (Pfleg.) vířily 2. ve spoj. t. očima, pohledem obracet, upírat zrak střídavě na různá místa; (o očích, pohledu) obracet se, upírat se střídavě na různá místa; přelétat 6: t. plaše očima, zrakem; – oči těkaly z otce na syna; oči mu nejistě těkaly po řádcích bloudily; – jejich pohled chtivě těká sem a tam (John) 3. přecházet od jednoho názoru, tématu ap. k druhému: bezradné těkání od teorie k teorii; těkání je principem jeho skladby 4. chem. prchat: éter snadno těká ○ předp. od-, po-, roz-, roz- se, vy-, za-; → nás. k 1-3 těkávati ○ předp. po-, roz-, roz- se, za-