těkavý příd. k těkati 1. sem tam se pohybující, (zprav. o očích, pohledu) z místa na místo se obracející, upírající; těkající: t-é oči; t. zrak, pohled; zř. přejet po tváři t-ou rukou (Mrš.) sem tam hmatající 2. nestálý, přelétavý 3: t-é dítě nepokojné, neklidné, živé; mít t-ou povahu; t-é myšlenky; přen. t-é přeludy (V. Mrš.); lyrika je něco t-ého, neurčitého (Šal.) těžko postižitelného †3. toulavý: vagant, těkař t. (Jir.) bludný, potulný; t-á zvěř (Čech) 4. chem. prchavý I 3: t-é látky; t-é kyseliny; t-é silice; přen. t-é vůně (Maj.); → přísl. těkavě: t. se rozhlížet; – řidč. světélko kmitalo se t. z kuchyně do předsíně (Čech); mluvit t. (Zey.) roztržitě, nesouvisle; → podst. těkavost, -i ž.: dětská t.; – chem. t. kapalin, aromatických látek