tělo, -a s. (6. j. -e) 1. lidský, živočišný, rostlinný organismus zvl. ve své vnější podobě a projevech: lidské, živočišné, rostlinné t.; kostnaté, hubené t.; stařecké t.; bezvládné, mrtvé t.; části těla; držení těla; bolelo ji celé t.; je silný (plný) v těle; být při těle tělnatý, obtloustlý; prospívat na duchu i na těle; třást se na celém těle; mít srdce v těle být dobrý, spravedlivá ap.; mít čest v těle být čestný; v zdravém těle zdravý duch; každá žilka v těle mu hraje je veselý; má oheň v těle, v žilách je živý, energický n. vášnivý; mravenci mu jezdí po těle (ob. expr.) má pocit svědění n. brnění; husí kůže mu běží po těle mrazí ho; jde to k tělu, na tělo (ob. expr.) dotýká se to citelně; držet někoho od těla (ob.), nepustit si někoho k tělu být k někomu odměřený, rezervovaný, nedovolit mu důvěrnost; pustit si někoho k tělu (ob. expr.) dovolit mu příliš; být s někým jedno t. a jedna duše stejných zájmů, stejného smýšlení; (být něčemu oddán, upsat se) tělem (i) duší zcela, cele; (revolucionář, sportovec) tělem (i) duší, duší (i) tělem horlivý; pracovat do roztrhání těla co nejvíc, nejhorlivěji, s vypětím sil; hoď tělem (ob. expr., Otč.) pospěš si; mít rtuť v těle (čast. v žilách) být živý, čilý, pohyblivý, neposedný; chodit jako t. bez duše netečně; ležet jako t. bez duše (expr.) být vyčerpán; dát někomu do těla (ob. expr.) přinutit ho k velké tělesné námaze, k velkému pracovnímu vypětí; dostat do těla (ob. expr.) muset se mnoho namáhat, intenzívně, mnoho pracovat; – tnout do živého těla (ob. expr.) dotknout se citlivého místa, lidské slabosti n. něčeho nedokonalého, nepříjemného; sedřít, stáhnout někomu kůži z těla (ob. expr.) úplně ho vykořistit, ošidit; práv. (dř.) (lehké, těžké) ublížení na těle; náb. hmotná podstata lidské bytosti vedle podstaty nehmotné (op. duše); t. a krev Páně (v křesťanské liturgii) tzv. proměněný chléb a víno (při mši), svátost oltářní; boží t. hostie; Boží t. jeden z katolických svátků 2. trup: odhodit ruce od těla; malá hlava na obrovském těle; zhubnout se v těle; kabát k tělu přiléhavý; je to šito na t., přen. je to velice vhodné, přiměřené, sedí to; přen. drsné t. stromu (Něm.) kmen; sport. klamat tělem pohyby těla uvádět soupeře v omyl o následující akci, přen. expr. úmyslně mást; slang. hra na tělo ostrá, tvrdá 3. řidč. a poněk. zast. těleso 1: těla lodí (Ner.); pohyby těl nebeských; odb. hlavní, podstatná část něčeho: anat. obratlové t.; voj. t. granátu, pumy, pistole; tech. řidč. t. vrtáku, válce těleso 2 †4. zprav. ve spoj. t. církevní, národní ap. celek, organizace 2: slíti se v jedno národní t. (Pal.) 5. tělesné založení, pohlavní žádost ap.: stál v úporném boji s tělem, světem a ďáblem (Baar); zdrob. tílko v. t., k 1, 2 tělíčko, -a s. (6. mn. -ách): t. dítěte; expr. vychrtlé t. básníka (Olb.)