těsný příd. 1. velmi k něčemu, někomu přiléhající (ve význ. 2), a tím svírající, stahující (op. volný): t. límeček; t-é rukávy; t-é boty; t-é šaty přiléhavé; být v t-ém objetí 2. zcela k sobě přiléhající, a tím nepropouštějící zvuk, plyn, kapalinu ap.: zvukově t-á okna zvukotěsná; tech. t-é ventily dobře těsnící; fyz., elektr. t-á vazba pevná; t-é spřažení pevné 3. zaujímající malý prostor, omezený na malý prostor: t-á světnička; t-é uličky staré čtvrti úzké; řeka v těsnějším korytu (Něm.); přen. forma jest úsečná a t-á (Vrchl.) sevřená 4. velmi blízký (ve význ. 1, 2): t-é sousedství; v t-é blízkosti domu bezprostřední; – t-é spojení s lidem úzké; t-á souvislost; t. vztah; t-á spolupráce mezi školou a rodinou; žít v t-ém přátelství (Mach.) důvěrném; jaz. t. přívlastek kt. zužuje význam řídícího podst. jména a nemůže být vypuštěn beze změny smyslu spojení n. věty; t. přístavek shodný přívlastek vyjádřený podst. jménem (např. město Praha); t-é spojení slov v kt. jsou slova spojena vztahem obsahovým a syntaktickým a nezachovávají si svou významovou samostatnost; voj. t. dotyk dotyk vojsk dvou protivníků na účinný dostřel ručních zbraní 5. poněk. zast. seskupený tak, že už ho není možno ničím vyplnit; hustý 1, nakupený, stlačený: t. proud lidstva (Ner.); t-á tlačenice (Lum.); t-é řádky písma; těl. t. rozstup na šířku dlaně mezi lokty 6. lišící se jen malým rozdílem: t-á většina hlasů; t-é skóre, bodové vítězství; t-á porážka †7. tísnivý, stísněný 2, 3: v nejtěsnější situaci (Mach.) v nejnepříznivější; – t-é předtuchy (Sab.); t-á vzpomínka (Lum.) skličující, smutná, truchlivá; — zpodst. těsno, -a s. těsnost: zast. bás. t. hrobu (R. Svob.); – zast. v těsnu a nebezpečí (Klicp.) v tísni; vehnat do těsna (Tyl) přivést do nesnází, do úzkých; → přísl. těsně v. t., k 7, 5, 4 těsno: poněk. zast. je mi t. úzko, tísnivě; začalo jí být t. nevolno; – všude t., místy až tlačenice (Jir.); – zř. obstoupili (je) t. ze všech stran (Havl.); → podst. těsnost v. t.