třásti ned. (1. j. třesu, rozk. třes, min. třásl, trp. třesen) 1. (čím, kým; řidč. s kým; *co) prudce a trhavě pohybovat sem a tam: t. stromem; vítr třese okenicemi lomcuje; třásl jí rukou; třásla (se) spáčem, až ho probudila; ♦ třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milý dnes (říkadlo) 2. (co) kmitavými pohyby působit, aby něco spadalo; střásat, setřepávat, sklepávat: t. ovoce; t. sníh z větví 3. (kým, čím; *koho, 4. p.) (o zimě a nepříznivých fyzických n. psychických jevech) způsobovat, že se někdo chvěje: třásla jím zima, horečka lomcovala; třese mě zima roztřásá; třese jí pláč, hrůza; přen. nepokoj třásl zemí otřásal; — třásti se ned. 1. (~; čím) pohybovat se neustálými prudkými a trhavými, kmitavými pohyby sem a tam; chvět se 1, zachvívat se: větve se třesou na větru; most se třásl pod tíhou vlaku; křičí, až se okna třesou silně, velice; t. se jako osika; podávat něco třesoucí se rukou; kolena se pode mnou (strachy) třásla klepala se; t. se na celém, po celém těle; t. se zimou, zlostí, nedočkavostí; třesení země (Krásn.) zast. zemětřesení; přen. dům se třásl smíchy otřásal se; odpovídat třesoucím se hlasem; otázka se (mu) třásla na rtech (Otč.); ♦ všechno se ve mně třese, celá se z toho třesu jsem rozčilena 2. (~; před kým, čím) velmi se chvět strachy; bát se 1; (o koho, co) bát se 4, strachovat se: všichni se před ním třesou; – matka se třese o dítě; třásl se o její zdraví staral se (ve význ. 4) 3. expr. (na koho, co; *po kom, čem; ~) dychtivě si přát; těšit se (na koho, co), toužit, bažit (po kom, čem): dítě se na matku jen třese; t. se na práci, na peníze; srdce se po něm třáslo (Herb.); jen se třásla, aby už byl konec; ♦ t. se na krejcar jako čert na hříšnou duši být lakomý, velmi chtivý peněz ○ předp. do-, do- se, na-, na- se, o-, o- se, po-, po- se, pro-, pře-, roz-, roz- se, s(e)-, s(e)- se, u-, u- se, v-, vy-, vy- se, za-, za- se; → nás. třásati, třásati se; třásávati, třásávati se ○ předp. po-, po- se, pře-, s(e)-