třídič, -e m. (živ.) (třídička I, -y ž.) kdo provádí třídění: t. výrobků; t-ky prádla (v prádelně), lahví; t. v početní stanici; — třídič, -e m. (neživ.) tech. třídicí stroj, zařízení; třídička II: děrnoštítkový t.; t. štěrku; horn. t. uhlí, rudy; bubnový, roštový t.; zeměd. t. brambor