tříletek, -tka (mn. 1. -tci, -tkové, 6. -tcích) (*-leťák, -a, 6. mn. -cích, Šlej.) m. řidč. tříletý kůň; tříroček; tříletí, -í s. období tří let; tříletka, -y ž. (2. mn. -tek) 1. tříletý hospodářský (n. pracovní ap.) plán: průmyslový rozvoj během t-y (v Polsku) 2. řidč. tříletá kobyla (Třeb.), tříletý (†-letní Puchmajer) příd.: t. plán, pobyt; t-á lhůta; t-é děvčátko