třepetati, třepotati ned. (3. j. -á) (čím, *kým Svět.) rychle, kmitavě pohybovat sem a tam; třepat 1, třást 1: pták třepetá křídly; dítě třepotalo nožkama v kočárku; — třepetati se, třepotati se (*třepetati Čech, *třepotati Šrám.) ned. rychle, kmitavě se pohybovat sem a tam; třepat se, třást se 1, 3, mihotat se; chvět se 1: u lesa se třepetali motýli; vlajky se ve větru třepetají; rybka se na udici třepotá zmítá se; míč se třepetá v síti (sport. publ.); běžel, jen se mu hlava třepetala; t. se zimou; plamínky se třepotají; přen. skřivánkova píseň se třepetala nad parkem (Herb.); – třepetal se touhou (Hál.) ○ předp. po-, při- se, roz- se, vy-, vy- se, za-, za- se; → nás. třepetávati se, třepotávati se ○ předp. roz- se, vy-, vy- se