třes, poněk. zast. třas, -u m. (6. j. -u) kniž. 1. třesení: t. březových lístků; t. pneumatické vrtačky; lehký, křečovitý t.; přen. v sen ukládá nás třes (Hora); med. jen třes chvění končetin n. celého těla, tremor 2. obyč. třas řidč. bázeň, strach: t. nejistoty (Maj.); t. svědomí (Boj.)