třpytivý (*třpytavý Z. Nej.) příd. k třpytiti se; třpytící se, třpytný: t. šperk blýskavý 1, blyštivý 1; t. krystal; t-á síň; t-á treta lesklá; přen. kniž. t-é (naděje) (Staš.); → přísl. třpytivě (*třpytavě I. Klicp.): voda se čeřila t.; t. bílé lekníny; → podst. třpytivost, -i ž.: přen. pozlátková t. (divadelní hry) (Lid. nov.)