třtina, -y ž. 1. rákos n. jiná tráva s vysokými stébly: t. po krajích rybníka; slabý jako t.; třást se jako t.; zlomit se jako t.; ♦ je jako t. větrem se klátící nemá pevnou vůli, přesvědčení, podléhá všem vlivům okolí; neodb. a bot. zast. t. cukrová cukrovník lékařský (bot.) 2. statná tráva s bohatou latou drobných klásků; bot. rod Calamagrostis: t. křovištní; t. rákosovitá 3. řidč. kniž. stéblo, stvol 1: kukuřice s mohutnými t-mi (Čech); t. jitrocele (Vrchl.) 4. hanl. člověk slabé vůle; slaboch: má silnou vůli, já jsem vedle ní t. (Šmejkal); je to t., kamarád jen ke kavárenskému stolu (Nový) 5. text. t. tkalcovského paprsku svislý, plochý drát; → zdrob. třtinka v. t.