tabák, -u m. (6. mn. -cích) (ze špan. driv. indián.) 1. bylina s velkými listy, z kterých se vyrábí kuřivo; bot. rod Nicotiana: t. selský; t. virginský; t. vonný 2. sušené a fermentované listy této rostliny upravené ke kouření (n. též k šňupání a žvýkání): dýmkový, cigaretový t.; pytlík se šňupavým t-em; továrna na t.; žvýkat t.; to je jiný t., přen. expr. něco jiného, zprav. lepšího; to je silný t., přen. expr. něco příliš zarážejícího; zbylo mu sotva na t., přen. expr. velmi málo; musit někomu chodit pro t., zprav. přen. expr., žert. být mladší, být podřízen, a musit proto poslouchat; ♦ expr. to nestojí ani za fajfku t-u za nic, to nemá vůbec žádnou cenu; → expr. zdrob. k 2 tabáček, -čku m.: voňavý t.; příd. tabáčkový: t-á drť (John); — tabákový v. t.