abštajg

, abštajgl, -u m. (z něm.) vulg. vedlejší, zprav. tajný byt (Pujm.); hodinový hotel (Haš., Včel.)

Altaj

, -e m. horstvo ve střední Asii; altajský příd.: a-é hory; jaz. a-é jazyky skupina jazyků (turkotata…

bezpartajní

, bezpartajný příd. slang. bezpartijní

bezpartajník

, -a m. slang. člověk bezpartijní, nestraník

gothajský

, gotajský příd. ke Gotha, Gota (město v Německu): hist. G. program přijatý (r. 1875) sjezdem něm. s…

hranostaj

, -e m. malá šelma na zimu bělající, jejíž zimní kožešinka je tzv. hermelín; zool. h. obecný Mustela…

hranostajník

, -a m. (6. mn. -cích) malý motýl, jehož housenky žijí na vrbách n. na bucích; zool. rod Cerura a St…

jinotaj

, -e m. alegorie: básnický j.; jinotajný (*-tajitelný, Doucha) příd. alegorický: j. význam; j-á slov…

*metajazyk

, -a m. (6. j. -ku, -ce) jaz. metalingva; metajazykový příd.

nepřestajný

příd. řidč. kniž. neustálý, ustavičný: n-é hučení včelího roje (Drda); n. zápas (Lit. nov.); → přísl…

netajený

příd. takový, kt. není tajen, zatajován, utajován; nezatajovaný, zjevný, zřejmý, patrný: n-á radost,…

*odtajiti

dok. (3. mn. -í) 1. (co) odhalit, prozradit: snad budoucnost to temná odtají (Pfleg.) 2. (koho, co)

odtajniti

dok. (3. mn. -í) řidč. (co) zbavit tajnosti, utajení: odtajnění (termonukleárních) výzkumů (R. právo…

odtajňovati

ned. řidč. k odtajniti: o. spisy

*odtajovati

ned. k odtajiti 1: libosady kvapící noci odtajují vnady (Pfleg.)

partaj

, -e ž. (z něm. driv. fr.) ob. 1. účastník jednání (před úřadem, u úřadu), strana: ouřady neplýtvaly…

partajnický

příd. hovor., často hanl. k partajník: p-á agitace, politika; p-é pletichaření; → přísl. partajnicky

partajník

, -a m. (6. mn. -cích) (partajnice, -e ž.) hovor., často hanl. straník

partajný

v. partaj

podtajemník

, -a m. (6. mn. -cích) 1. vysoký ministerský úředník v někt. státech: státní p. 2. řidč. kancelářský…

podtají

v. potají

poptaj

, -e m. nář. poptání, dotaz (Preis.)

potaje

ned. bud. k táti (v. po- III 1) (vedle bude tát)

potajemný

v. potajmý

potají

(†potaji Havl., Vrchl., †podtají Erb., Zey.) přísl. tajně, potajmu, kradí: p. se smát; p. se scházet…

potajmý

(†potajemný Jir., †potajný Podl.) příd. kniž. konaný tajně; tajný, skrytý: p-é schůzky; p-é znamení

přetajemný

příd. velmi, nadmíru tajemný: p-á slova; → přísl. přetajemně: p. vyprávět

přitajiti

dok. (3. mn. -í) řidč. kniž. (co) trochu ztajit, zatajit; přitlumit: p. dech; – mluvit přitajeným hl…

přitajovati

, přitajovati se ned. k přitajiti, přitajiti se: p. dech; – p. své národní vědomí (Hol.); – již nám …

rajstajbl

, řidč. rajstajfl (Rosůlek), -a m. (z něm.) poněk. zast. ob. expr. (o dítěti) divoch 2, neposeda: po…

rataj

, -e m. (1. mn. -ové) zast. a nář. oráč 1, rolník; čeledín: r-e zbili (Jir.); – (farář) měl r-e (Něm…

†ratajčík

, -a m. (6. mn. -cích) čeledín; rataj (Wint.)

Rataje

, -taj m. pomn. (3. -ům, -ím, 6. -ích, 7. -emi) obec v Čechách a na Moravě; ratajský příd.

ratajna

v. ratejna

roztajiti (se)

dok. (3. mn. -í) zast. řidč. roztát 1: roztajený sníh (Kosm.); roztajený lůj (Her.) rozpuštěný

*šerotajný

příd. bás. tajemný svým šerem: š-é koridoru hloubi (Čech)

štajdyš

v. štajryš

Štajerák

, -a m. (6. mn. -cích) (Štajeračka, -y ž.) (z něm. zákl.) ob. Štýřan; — štajerák, -a m. slang. štýrs…

štajf

příd. (neskl.) (z něm.) ob. expr. strnulý, nehybný 1: zůstat, být š.; — štajf přísl. ob. expr. strnu…

štajfovat se

ned. (z něm.) ob. expr. (~; na koho, co) naparovat se, kasat se: neštajfuj se!; štajfoval se na každ…

štajgr

, -a (†štajgéř Stroup., †štajgíř Tyl, -e) m. (z něm.) horn. slang. (dř.) důlní dozorce: š. ani závod…

štajgrovat

ned. (z něm.) zast. ob. expr. (co) stupňovat, zvyšovat (nájemné, cenu ap.); (koho, 4. p.; na koho) z…

štajrák

, -a m. (z něm. zákl.) zast. slang. řidič bucharu: nejlepší š. (Sedl.)

štajrák

I, -u m. (z něm. zákl.) nář. lehký vůz, selský kočár s košatinou: jet na tvrdém š-u (Kosm.); → expr.…

štajryš

(*štajdyš Stroup.), -e m. (z něm.) český lid. tanec třídobého rytmu (vzniklý pod vlivem rakouských l…

taj

, -e m. 1. (často mn.) kniž. něco (pro nezasvěceného) neznámého, záhadného; kniž. a bás. něco těžko …

taják

, -a m. slang. přechovávač kradených věcí (Staš.)

tajbl

v. tajfl

tajč

, taič, -e m. (z něm.) český lid. tanec volného tempa (vzniklý pod vlivem něm. tanců): hráli nějaký …

*tajemněti

ned. (3. mn. -ějí) stávat se tajemným (Šrám.) ○ předp. z-

tajemnický

příd. k tajemník 1: t. úřad; → přísl. *tajemnicky: mluvit t. (Svatopl.) jako tajemník (ve význ. 1)

tajemnictví

, -í s. zaměstnání, činnost, funkce tajemníka (ve význ. 1); sekretářství

*tajemničí

příd. vlastní tajemníku (ve význ. 1): t. tvář Drda)

tajemničit

(3. mn. -í), řidč. tajemníkovat ned. hovor. být tajemníkem, působit jako tajemník (ve význ. 1); sekr…

tajemník

, -a m. (6. mn. -cích) (tajemnice, -e ž.) 1. úředník n. funkcionář vyřizující agendu i růz. jiné zál…

tajemníkovat

v. tajemničit

-tajemniti

, -tajemňovati jen s předp.: z-

tajemno

v. tajemný

tajemnůstk-

v. tajnůstk-

tajemný

příd. 1. takový, kt. je obestřen tajemstvím, záhadou; záhadný; svou nejasností, zvláštností, nevysvě…

tajemství

, -í (†tajemstvo, -a, Koll., Vanč., †tajenství, -í, Koll., Erb.) s. 1. tajení, skrývání něčeho před …

tajenka

, -y ž. (2. mn. -nek) 1. (v někt. křížovkách n. doplňovačkách) utajené slovo n. věta objevující se p…

*tajenkovitě

přísl. na způsob tajenky (ve význ. 2): alegoricky, t. (Lid. nov.)

*tajenkovitost

, -i ž. vlastnost toho, co obsahuje tajenku (ve význ. 2): t. (básní) (Tvorba) skrývání významu

tajenkový

příd. řidč. k tajenka 2: t-á, náznaková metoda poezie

tajenství

v. tajemství

tajený

příd. poněk. kniž. takový, kt. je tajen, zatajován, utajován; zatajovaný, utajovaný, skrývaný: t. vz…

tajeplný

v. tajuplný

*tajezář

, -e ž. tajemná zář (Mrš.)

tajfl

, tajbl, tajksl (ps. též tajxl), tajvl citosl. (z něm.) jen v zhrub. spoj. fuj (pfuj, tfuj) t. zesil…

tajfun

, -u m. (6. j. -u) (z čín.) zeměp., meteor. cyklón tropických oblastí: škody způsobené t-em; tajfuno…

tajga

, -y ž. (z rus. driv. jakut.) zeměp. sibiřský jehličnatý les; bot. společenstvo subarktického n. sub…

*tají

přísl. tajně, potajmu, potají: plakat t. (Křička)

*tajina

, -y ž. taj 1: nevystižitelné t-y (Staš.); t-y srdce (Pfleg.)

tajiti

ned. (3. mn. -í) 1. poněk. kniž. (co; co před kým; komu; ~) záměrně něco neříkat, neukazovat, nedáva…

tajivý

příd. poněk. zast. a kniž. k tajiti 1. jevící sklon k zatajování: je nebezpečný — poněvadž t., zálud…

tajksl

v. tajfl

tajle

, taille [tajle], -e ž. (z fr.) poněk. zast. ob. 1. (též *talie) pás II: vrátila se s talií — o dva …

†tajmo

přísl. potají, potajmu, tajně: t. se zmínit sousedům (Hál.)

Tajmyr

, -u m. 1. sibiřský poloostrov v Severním ledovém oceáně 2. jezero ležící na tomto poloostrově; — ta…

†tajnice

, -e ž. tajná skrýš: nepřístupná t. (Krásn.); přen. otvírat t-i duše (Vanč.) tajemství

tajno

v. tajný

tajno-

první část složených slov spojující část druhou s významem slova tajný, a to 1. jako s její vlastnos…

tajnopis

, -u m. (6. j. -e, -u) řidč. tajné písmo (zprav. šifrované): zprávy zaznamenané t-em (R. právo)

tajnosnubný

příd. bot. rostliny t-é nekvetoucí, rozmnožující se výtrusy; výtrusné, kryptogamní: přen. t-á přání

*tajnotajný

příd. bás. velmi tajný: (anděl) z t-ch dálí (Sova)

*tajnovědný

příd. týkající se tajných věd: dílo t-é (J. Čap.)

tajnost

, -i ž. 1. vlastnost toho, co je tajné (ve význ. 1, 2); řidč. tajné místo, prostředí: t. lásky utaje…

*tajnostlivý

příd. tajemný 1: t-é volání (Havl.); → podst. *tajnostlivost, -i ž.: diplomatická t. (Havl.)

*tajnostný

(*tajnostní Havl.) příd. tajný 1, tajemný 1: t. rozkaz (Fuč.); t-é šepoty (Pitt.); → přísl. *tajnost…

tajnůstka

v. tajnost

tajnůstkář

, řidč. tajemnůstkář, -e m. (tajnůstkářka, řidč. tajemnůstkářka, -y ž.) expr. kdo si libuje v tajnos…

tajnůstkařit

(*tajemnůstkařit Mach.) (3. mn. -í) (*tajemnůstkovat Sab.) ned. řidč. expr. libovat si v tajnostech …

tajnůstkářský

, řidč. tajemnůstkářský příd. expr. k tajnůstkář, tajemnůstkář: t. a samotářský člověk; t-á povaha; …

tajnůstkářství

, řidč. tajemnůstkářství, -í s. expr. souhrn vlastností tajnůstkáře, tajemnůstkáře: oddávat se t.; p…

tajný

příd. 1. (též †tejný Čel.) takový, kt. je konán tak, aby unikl pozornosti; takový, kt. se neprojevuj…

-tajovati

jen s předp.: od-, při-, u-, z-, za-

tajtrlický

v. tajtrlík

tajtrlictví

, řidč. tajtrdlictví, -í s. ob. expr. 1. chování n. jednání připomínající tajtrlíka, tajtrdlíka; šaš…

tajtrlík

, řidč. tajtrdlík, -a m. (živ.) (6. mn. -cích) (z něm. zákl.) ob. expr. 1. (též tajtrlice, tajtrdlic…

tajtrlíkovat

, řidč. tajtrdlíkovat (*tajtrlovat Hol.) ned. ob. expr. (~; řidč. před kým) chovat se jako tajtrlík,…

tajuplný

, poněk. zast. tajůplný (*tajeplný) příd. kniž. a bás. tajemný 1, záhadný: t-á noc; tajeplné šero (J…

tajvl

, tajxl v. tajfl

uralskoaltajský

příd. jaz. vztahující se k jazykovým skupinám uralské a altajské, kt. se dř. považovaly za příbuzné:…

*útaj

, -e m. kniž. 1. utajení (ve význ. 1): neměl ani zámyslu vyznání, ani ú-e (Mod. r.) 2. též *útají, -…

utajený

příd. 1. takový, kt. byl n. je utajen; skrytý 2, tajný 1: u. přečin; u-á krása díla, u-é nadání; u-á…

útají

v. útaj 2

utajitelný

příd. řidč. takový, kt. může být utajen; potlačitelný: sotva u-é rozčilení (M. Han.); → podst. utaji…

utajiti

dok. (3. mn. -í) 1. (co) udržet v tajnosti; zatajit, skrýt 3: u. záměr, plán před někým; u. přečin; …

utajovati

ned. řidč. k utajiti 1, 2; tajit 1, 2: u. chyby, nedostatky skrývat; utajovaný přečin; – řidč. utajo…

vertajmka

v. verthajmka

verthajmka

, vertajmka (dř. ps. též wertheimka), -y ž. slang. nedobytná pokladna (nazv. podle rak. výrobce Fran…

vozataj

(*vozotaj Šmil.), -e m. (1. mn. -ové) (vozatajka, -y ž.) kniž. a zast. kdo řídí spřežení, povoz (Jir…

vozatajec

, -jce m. voj. (dř.) příslušník vozatajstva: sloužil u v-ů

vozatajský

příd. 1. kniž. a zast. k vozataj: v-é závody; v-é schopnosti (Čech) 2. k vozatajec: voj. (dř.) v-á c…

vozatajství

, -í s. 1. kniž. a zast. řízení spřežení: bylo nebezpečné svěřit se jeho v. (Maj.) †2. povoznictví:

vozatajstvo

, -a s. voj. (dř.) dopravní vojsko určené k dopravě materiálu a zásob povozy s koňským potahem

vozotaj

v. vozataj

*všehltající

, *všehltavý příd. takový, kt. všechno hltá, nenasytný, chtivý: v-jící moře (Zey.); v-vý egoismus (H…

*vtají

přísl. potají (Čech, Heyd.)

vyštajgrovat

dok. zast. ob. expr. k štajgrovat, vystupňovat, zvýšit: štajgroval cenu, až ji vyštajgroval na pět t…

zatajený

příd. 1. (zprav. o dechu) zadržený, utlumený 1: poslouchat se z-m dechem, přen. velmi pozorně, soust…

zatajitelný

příd. takový, kt. může být zatajen (zprav. ve význ. 1): z-é příjmy

zatajiti

dok. (3. mn. -í) 1. (co, *koho) udržet v tajnosti; utajit 1, skrýt 3: z. své pravé jméno; z. plán, z…

zatajovati

ned. k zatajiti; tajit: z. vlastní chyby utajovat; z. pravdu skrývat; – z. dech údivem; zř. to tam m…

zčistajasna

(ps. též z čista jasna) přísl. pojednou 1, nenadále, neočekávaně, náhle: z. uhodilo; z. se objevil

ztajemnělý

příd. řidč. takový, kt. ztajemněl: z. hlas (H. Dvoř.)

ztajemněti

dok. (3. mn. -ějí) řidč. stát se tajemným (ve význ. 1): obličej ztajemněl (Šrám.); pokoj ztajemněl h…

*ztajemniti

dok. (3. mn. -í) (co) učinit tajemným (ve význ. 1): jinovatky ho (les) ztajemnily (Boj.)

ztajemňovati

ned. 1. k ztajemniti: z. lásku (Til.); ztajemňující nápovědi (Neum.) 2. řidč. k ztajemněti

ztajený

příd. kniž. takový, kt. byl ztajen 1. zamlčený (ve význ. 1), utajený 1: z-á výčitka 2. zadržený (ve …

ztajiti

dok. (3. mn. -í) kniž. (co) k tajiti 1-3: řidč. z. cíl cesty (Mach.) utajit, zatajit; neztajím před …

ztajovati

ned. řidč. kniž. k ztajiti; tajit: zdali je hříchem ztajování, rci (Frič); z. dech (Kun.); marně zta…