tajemství, -í (†tajemstvo, -a, Koll., Vanč., †tajenství, -í, Koll., Erb.) s. 1. tajení, skrývání něčeho před prozrazením: zachovat, porušit t.; zaručit t.; svěřit pod pečetí t. tajně, důvěrně; t. listovní a dopravovaných zpráv; lékařské t.; náb. zpovědní t. 2. něco, co je tajeno (ve význ. 1), co nemá být prozrazeno, co má zůstat tajné: svěřit někomu t.; prozradit t.; zůstalo to t-m; znát něčí t.; redakční t. tajnost 3; úřední t.; výrobní t.; vojenské, státní t.; ust. spoj. veřejné t. to, co mělo zůstat utajeno, ale je obecně známo; sladké t. (zvl. často o těhotenství) 3. obecně neznámá, tajná okolnost: ten případ je obestřen t-m; v tom je t. úspěchu; znát t., jak si získat lidi 4. něco neznámého, těžko poznatelného, záhadného; záhada; (v náb. pojetí) něco rozumu nedostupného, nadpřirozeného: snažit se odkrýt t. přírody; t. života; – svatá t. (Jir.); náb. t. víry zjevená pravda náboženská; → expr. zdrob. k 1 tajemstvíčko, -a s. (6. mn. -ách)