takto (*taktoť Svět.) zájm. přísl. 1. poněk. kniž. tímto způsobem; tak I 1, takhle 2: t. a podobně mluvil (K. Čap.); t. nesmíte odejít; seděl t. dost dlouho; postupovat se bude t.:...; shrnul výsledky pozorování t.:... 2. poněk. zast. ob. expr. vymezuje něj. okolnost vzhledem k normální situaci: prostý člověk, t. řemeslem truhlář (Lang.); je t. hodný pán (Čech); já se t. nerad chlubím (Tyl); on je t. dobrák, ale hlavu má plnou velkých myšlének (Klost.) sice, jinak