tank, -u m. (6. mn. -cích) (z angl.) 1. voj. obrněné bojové vozidlo: lehký, těžký t.; obojživelný t.; přen. expr. valí se t. historie (Fuč.) 2. řidč. velká nádoba, nádrž na kapaliny; cisterna: mléko v tancích; zř. benzínové tanky (Poláč.) benzínové pumpy; piv. ocelový sud; loď. slang. tanková loď 3. fot. uzavřená nádoba, v níž se vyvolávají desky n. filmy; zdrob. k 1 tančík, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích): malé kulometné t-y; tankový příd.: t. útok (Glaz.) tanků; voj. t-á věž; t. kulomet; t-á jednotka, divize; – řidč. dopr. t. vůz cisternový; loď. t-á loď kt. přepravuje tekutý náklad, cisternová