tasemnice, -e ž. (z pol. driv. tur.) cizopasný hlíst, jehož tělo je tvořeno dlouhým řetězcem plochých článků: boubel t.; expr. táhne se jako t.; přen. expr. něco dlouhého, rozvleklého: větná t. (Lid. nov.) dlouhá věta, souvětí; sešitové t. (Kronb.) romány vycházející dlouho na pokračování v sešitech; zool. rod Taenia, Cittotaenia aj.: t. bezbranná; t. zaječí; tasemnicový (*tasemniční Mach.) příd.: t-é vepřové maso obsahující zárodky tasemnice; přen. expr. psát t-é listy (Naše d.) dlouhé; → přísl. tasemnicově: přen. expr. t. dlouhá souvětí (Lit. nov.)