tatík, -a m. (mn. 1. -kové, -ci, 6. -cích) 1. poněk. zast. ob. táta 1-3, otec 1-3: její t. byl domkář (Maj.); – ale t-u, buď ticho, napomínala žena (Kosm.); – expr. t. Žižka (Kapl. aj.) 2. expr., dnes zprav. hanl., starší, bodrý, až příliš usedlý, pohodlný muž, zprav. venkovský; táta 4: obecní t-ci; městští t-ci (Kapl.) městská rada; pivní t. (Řez.)