taviti ned. (3. mn. -í) (co) žárem, teplem převádět z pevného skupenství do kapalného: t. olovo roztavovat; t. neplatné mince; přen. tavil a tesal myšlenku (K. Schulz); hut., sklář. tavení tepelný pochod, jímž se vsázka přeměňuje v tekutý materiál; tavba 1: t. rudy, oceli, skloviny; oxidační, redukční t.; potrav. tavení sýrů; — taviti se ned. žárem, teplem se přeměňovat z pevného skupenství do kapalného; roztavovat se: bronz se snadno taví; (za poledne) pryskyřice se taví (Pech.); přen. expr. hněv se v zornicích tavil (Sova) ○ předp. na-, o-, od-, pro-, pro- se, pře-, pře- se, při-, roz-, roz- se, s-, u-, v-, vy-, za-; → nás. tavívati (o) bez předp.