tenčiti se ned. (3. mn. -í) stávat se tenčím, tenkým; ztenčovat se: písčité vrstvy se tenčí; ruce tenčily se k zápěstí (Čap.-Ch.) úžily se; – hlas se tenčil a do výšky vytahoval (Hol.) slábl a stával se vyšším; – zásoby, příjmy se tenčily zmenšovaly se, ubývalo jich; hlouček se tenčil; – řidč. sloup kouře se tenčil řidl; — tenčiti ned. řidč. (co; ~) činit tenčím, tenkým; ztenčovat: úplavice tenčila síly armád (Nový) zmenšovala; kožel. zeslabovat (kůži) na stejnoměrnou tloušťku v celé ploše: t. rukavičkářskou useň; krejč. žehlením zmenšovat tloušťku okraje ušitého výrobku: t. kapsu, límec ○ předp. u-, vy-, z-, z- se