tenata, -at mn. (†teneto, -a Koll., Staš.) s. (z řec. zákl.) mysl. sítě sloužící k lapání zvěře a ptáků: klást t.; jestřáb se chytil do tenat; přen. vyprostit se z tenat bolesti (Vach.); v někt. spoj. jednání zaměřené k získání moci nad někým: upadnout, zaplést se do něčích tenat osidel, nástrah; uvíznout v něčích t-ech; rozprostřít nad někým svá t.; dostat někoho do svých tenat; → zdrob. tenátka, -tek mn. (*tenátko, -a, Baar) s. (6. mn. -ách) mysl. nízké sítě na chytání koroptví, bažantů a křepelek