tenoučký, tenounký, řidč. tenouninký, tenoulinký (*tenounlinký R. Svob.) příd. expr. velmi tenký, docela tenký; teničký, teninký: t. sešitek; t-é nožky; – t. hlásek; – t-ounký proužek světla (Olb.); t-čká naděje (Čap.-Ch.); → přísl. tenoučce, tenounce, řidč. tenounince, tenoulince