teokracie, theokracie, -e ž. (v idealist. pojetí) vláda boha n. bohů n. domnělých pozemských zástupců božích; bohovláda: středověká t.; teokrat, theokrat, -a m. (1. mn. -é, -i) stoupenec teokracie; -kratický [-ty-] příd.: t-á společnost; → přísl. -kraticky