tepati ned. (1. j. -u, -ám, rozk. -ej, přech. přít. -aje) 1. poněk. kniž. (do čeho; co, *koho Šmil.; ~) ostrými údery do něčeho tlouci; bít 1, bušit 1, tlouci: datlové tepou do kůry stromů; koně tepali dlažbu, kopyty o dlažbu; ve stodole tepaly cepy 2. (co) touto činností vytvářet n. zdobit: t. mříž; staré umění tepání kovů; přen. poněk. zast. t. verše (Čech), rýmy skládat; tech. tepání vyklepávání žádaných, zprav. vypouklých tvarů a ozdob do plechu kladívky; výroba fólií (např. zlatých) vyklepáváním kladivy 3. poněk. zast. a kniž. (koho, co; čím; do koho; ~) zasazovat někomu rány; (prudce) bít 2, 3, tlouci: t. palcáty (Jir.); obušky tepali do přítele (Arb.); nepřátelé bijí a tepou; přen. kniž. expr. ostře kritizovat, napadat (slovy), kárat: t. buržoazní přežitky; tepání nepravostí; t. autora článku 4. (o srdci, krvi v těle) pravidelně bít (ve význ. 1); pulsovat: krev tepe v žilách, ve spáncích buší; srdce králíka zrychleně tepe; přen. život tepal zřetelně (Řez.); tepal motor (Pujm.) běžel ○ předp. na-, po-, pro- se, roz-, roz- se, s-, u-, v-, vy-, z-, za-, → nás. tepávati ○ předp. po-, pro- se, roz-, roz- se, v-, vy-; — dok. tepnouti