tepelný příd. k teplo 1; vztahující se k teplu; vznikající působením tepla; využívající tepla k něj. účelu: t-é změny v ovzduší; t-é rozdíly, výkyvy; t-á energie; t-á jednotka; t. zdroj, účinek; fyz. t. stav stav hmoty (látky) charakterizovaný hodnotami fyz. veličin, např. teplotou, tlakem a objemem, termodynamický; t-é vlnění; t-á vodivost; tech. t. akumulátor zařízení k hromadění tepelné energie, teplojem; – fyz. t-é záření infračervené, elektromagnetické; t-á emise; t. článek termoelektrický; tech. t-é namáhání (materiálu); t-á komprese termokomprese; geol. t-á přeměna hornin; – t-á technika průmyslové odvětví zabývající se výrobou, rozvodem a využitím tepla; t. technik; t-á elektrárna; t-á rozvodná síť; tech. t. motor, stroj kalorický; t-é zpracování kovů; elektr. t. spotřebič; t-á pojistka; → přísl. tepelně: t. izolovat místnost, zeď; t. izolační materiál; t. technické zkoušky; → podst. *tepelnost, -i ž. teplota 1 (Zeměd. nov.)