teprv, teprve (†teprvé Ner., nář. teprva Jir., teprvá Herb.) přísl. 1. (též nář. tepřiva Něm., Baar) vyjadřuje, že něj. děj nastává později, než bylo očekáváno, ne dříve než za jistých okolností; až I 3: t. za chvíli se ozval; t. za hodinu jede vlak; vrátil se t. okolo půlnoci; t. dnes jsem hotov; teď t. tomu uvěřil; t. když odešel, uvědomila si, kdo to byl; to se t. ukáže 2. nejprve, nejdříve, napřed 2 (ob.): musíme ji t. na to připravit; t. to uváží 3. (též nář. tepřiva Klost.) zdůrazňuje malou pokročilost něj. času: začíná t. běhat; je to zřejmě t. začátek; je tomu t. měsíc, co odjel ne více než, ne déle než; je jí t. dvanáct let; kabát nosím t. týden 4. vyjadřuje stupňování; zvláště, tím spíše: umí hrát na klavír, a což t. zpívat natož, natožpak; i zdravému se šlo špatně, jak t. jemu; hokej nemá rád a fotbal t. ne tím méně; to t. nemohu udělat