textura [-úra], -y ž. (z lat.) 1. vnitřní uspořádání; složení 1: geol. charakter horniny daný uspořádáním nerostů v prostoru, stavba: t. stébelnatá; t. břidličnatá; t. polštářová; t. ledovců; tech., hut. t. kovu, slitiny uspořádání jejich krystalů; les., dřev. přirozená kresba dřeva patrná zprav. na tangenciálním řezu 2. typ gotického knižního písma (úzké, lomené a vertikální) *3. výklad textu (K. Čap.); texturní [-tu-] příd. k 1: geol. t. zvláštnosti vyvřelin