tlachat ned. expr. (~; o čem, kom; co; s kým) naprázdno mluvit; plácat 6, pleskat 6, žvanit, klábosit, breptat 2, blábolit 2: jen tak tlachali; t. o všem možném, o lidech; t. hlouposti; tlachala s ní celé odpoledne ○ předp. na-, na- se, po- si, pro-, roz- se, v(e)-, vy-, za- si; → nás. tlachávat ○ předp. roz- se