tlama, -y ž. 1. zvířecí ústa (zejm. velká); dršťka 1, huba 1; zhrub. lidská ústa: otevřít, zavřít tlamu; t. krávy; psí t. čumák; – zhrub. kdyby to udělal, tak mu tlamu roztrhnu (Theer); přen. expr. tlamy děl (zejí) (Krásn.) jícny; zhrub. otevřít (si) na někoho tlamu (místo čast. hubu) ostře, s křikem, hrubě s ním promluvit, vyhubovat mu; držet tlamu mlčet; zacpat někomu tlamu zabránit mu mluvit, umlčet ho (často podplacením ap.) 2. zhrub. mluvka, tlachal, žvanil, huba 5: je to taková t., nedá se mu věřit 3. lví t. lid. název hledíku většího; zdrob. k 1, 3 tlamka, expr. tlamička, -y ž.: kůzle s růžovou t-ou; nabarvená t-čka (Lid. nov.); – lví t-čky lid. název hledíku většího