točitý příd. 1. vyznačující se spirálovitým n. vůbec klikatým tvarem, do této podoby utvářený: t-é schodiště spirálovité; t-á horská cesta klikatá; t-á skluzavka tobogan; t-é sloupky; přen. řidč. t-é životopisné příběhy (Vodák) spletité †2. otáčivý: t. brus (Wint.); → přísl. k 1 točitě: stezka t. se vinoucí; t. rostlý strom