topinambur, -u m. (z indián.) 1. druh slunečnice s malými květními úbory a s hlízovitými kořeny (nazv. podle brazilského indián. kmene); bot. t. hlíznatý Helianthus tuberosus 2. jedlá hlíza této rostliny; — topinamburový příd.: t. salát; t-á kaše; zeměd. t-á sadba, hlíza