torpédo, -a s. (6. j. -u, -ě) (ze špan.) voj. útočná zbraň, zprav. námořní, s vlastním pohonem a silnou náplní trhavin: cvičné t.; letecké, vzdušné t. vystřelované z letounů těsně nad hladinou; torpédový (*torpédí Bass) příd.: voj. t. člun vyzbrojený torpédy, torpédovka; t-á síť chránící lodi v přístavu proti torpédům