torso [-zo], torzo, -a s. (6. j. -u, -e) (z it. driv. řec.) neúplně zachované dílo sochařské (zprav. bez hlavy n. končetin); neúplné, zprav. nedokončené umělecké, řidč. i vědecké dílo vůbec: t. antické sochy; bronzové, sádrové t.; – t. staré legendy; poslední sbírka veršů zůstala torzem; přen. kniž. stromová torsa (Glaz.) střelami zničené stromy, pahýly; torsální, torzální příd. řidč.: t. stav torzovitý; → přísl. torsálně, torzálně řidč.: tisk zachovaný jen t.