totální příd. (z fr. driv. lat.) kniž. celostní, celkový 1; úplný, naprostý, absolutní 1: t. vidění, vnímání (Rutte); – t. zničení; t. porážka; t. krach; fyz. t. reflex úplný odraz světla; polit. t. válka (pův. v nacistické terminologii) vedená všemi prostředky až do úplného zničení protivníka; publ. vyžadující účast všech, postihující všechny; t. (pracovní) nasazení (v nacistické terminologii) zapojení všech složek obyvatelstva do práce pro účely válečného hospodářství; slang. úřední příkaz k takovému pracovnímu zařazení; → přísl. totálně: t. zničené město; t. vyčerpaný člověk; hovor. je t. hluchý, blbý úplně, zcela; slang. být (za války) t. nasazen; → podst. totálnost, -i ž.: t. vítězství; řidč. t. státu (Šal.) totalita