toulec, -lce m. 1. (též †toul, -u m., 6. j. -u, zř. zast. toula, -y ž., Čech) podlouhlé pouzdro na šípy: střelci s kušemi a toulci (Jir.); toul plný šípů (Vrchl.) 2. podobné pouzdro k jiným účelům; co tvarem toto pouzdro připomíná vůbec: (sekáč má) t. s brouskem u pasu (Rais); mysl. roh dutorohých přežvýkavců (muflona, kozorožce); bot. obal květu n. květenství tvořený listeny (např. u árónu); → zdrob. touleček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)