tovar (zast. a nář. továr Sum., Něm.), -u m. (ze sloven. driv. tur.) 1. kniž. a poněk. zast. ob. hotový tovární n. řemeslný výrobek: průmyslové t-y; vývoz t-ů; výroba t-ů a polotovarů; rozličný t. na váhu i míru (Něm.); krejcarový t. (Pujm.) 2. nář. práce 2, výdělek: chodit po t-u (Klác.); — tovarový příd.: t-á výroba