trápení, -í s. 1. bolesti tělesné i duševní; muka 2, utrpení, útrapa: ukončit své t.; to jen prodlužuje jeho t.; pásl se na mém t.; láska je t.; pekelné t. (Maj.) muka 2. hovor. expr. (s kým, čím) obtíže, nesnáze 1, starosti 1: mám já to s tebou t.!; měl se ženskými t.; má t. s nohou, se školou †3. útrpné právo, mučení (ve význ. 1): (budou) napřed po dobrém a potom i na t. dotazováni (Wint.); vyznal se na t. (J. z Hv.) *4. neduh, nemoc 1: růži, nežity a ještě jiné na těle mám t. (Svět.); → expr. zdrob. trápeníčko, -a s. (6. mn. -ách): malicherná t-a; nad svým mladým t-em se usměješ (Lit. nov.); — v. též trápiti, t. se