tržba, -y ž. (2. mn. -žeb) 1. úhrnný peněžní příjem z prodeje za urč. dobu n. při něj. příležitosti: denní t.; vánoční t.; spočítat tržbu; zvýšit tržbu; odvádět tržby; obch., úč. hrubá t. †2. obchod, obchodování (Herrm.)