tržní (†tržný Pal., Wint.) příd. vztahující se k trhu (ve význ. II 1, 2): t. den trhový; t. náměstí; t. cena utvářená na trhu; hist. práv. t., t-né právo trhové; – t. plodiny, ryby, prasata určené pro trh; ekon. t. spojení; t. vztahy; — zpodst. †tržní, -ho m. úředník dozírající na trh (Wint.); → přísl. tržně řidč.: t. cenné odrůdy ovoce; → podst. *tržnost, -i ž.: industrializace a t. výroby (R. právo) schopnost stát se předmětem trhu, obchodu