tragický příd. (z řec.) (op. komický) 1. vzbuzující smutek, hrůzu; smutný 2, hrozný 1, žalostný, truchlivý 2: t. osud; t-á historie, událost; t-á smrt; t. omyl; t. stesk po vlasti (Olb.) 2. vztahující se k vážným n. smutným projevům uměleckým, zejm. k tragédii; mající rysy obvyklé v takových útvarech: t-á úloha, role; t-á opera; – t. patos; → přísl. tragicky: t. zemřít; expr. brát něco, dívat se, hledět na něco t. přespříliš vážně, truchlivě; – zpracovat námět t. nebo komicky; → podst. tragičnost, -i ž. tragika