traktor, -u m. (z lat. zákl.) motorové vozidlo sloužící k tažení n. k pohonu strojů n. nářadí v zemědělství a v lesním hospodářství; zemědělský tahač: kolový, pásový t.; nářaďový, orební, kultivační t.; → zdrob. traktorek, traktůrek, -rku m. (6. mn. -rcích): malé dvoukolové t-y; dětský dřevěný t.; — traktorový příd.: strojní a t-á stanice; t. park; t. pluh; t. průmysl